Maria Montessori začala svou pedagogickou kariéru prací s dětmi s mentálním postižením. Zajistila, aby tyto děti složily zkoušku ze čtení a psaní určenou pro děti bez postižení. To ji přimělo k tomu, aby svou metodu aplikovala i na vzdělávání zdravých dětí. Právě o tomto období pojednává kniha „Objevování dítěte“, kterou Maria Montessori napsala na samém počátku své pedagogické výzkumné činnosti. Systém Montessori pedagogiky je zde představen jako výsledek autorčina hledání a ověřování nejvhodnějšího způsobu vzdělávání malých dětí nejen ve školách a školkách, ale i v rodině. Kniha nejen vysvětluje vědecké základy autorčina přístupu, ale také představuje metody a pomůcky, které podporují a usměrňují rozvoj jednotlivých dovedností (týkajících se např. pohybu, vnímání, psaní, čtení, řeči, počítání, kreslení, hudby nebo náboženství). V tomto systému není vzdělávání chápáno pouze jako příprava na školu, ale jako příprava na život.
Maria Montessori (1870-1952) byla všestranná italská pedagožka, filozofka a vědkyně. Nejvíce se proslavila svými novými pedagogickými metodami. Studovala medicínu, filozofii a psychologii, zajímala se o antropologii, biologii a pedagogiku. Po celý život nepřestala studovat. V její práci se prolínala teorie s praxí. Práce Marie Montessoriové není založena pouze na teorii. Její síla spočívá v praktické realizaci myšlenek. Převážnou část jejího díla tvoří vysvětlení jejích pozorování dětí a zdůvodnění pedagogických experimentů.
